fekt-scara/tex/text/4_zaver.tex
2025-06-04 04:02:38 +02:00

23 lines
No EOL
2.8 KiB
TeX

\chapter*{Závěr}
\phantomsection
\addcontentsline{toc}{chapter}{Závěr}
V rámci semestrální práce se autor v~teoretické části věnoval principům a~výhodám aditivních výrobních procesů, konstrukci 3D tiskáren a~jejich komponentám. V~praktické části jsem se zabýval návrhem základny a~skříně s~elektronikou. Také jsem vytvořil skript, který generuje automaticky generuje tiskové soubory ve formátu 3MF (3D Manufacturing Format) vhodné pro slicer. Dále jsem se věnoval nastavení sliceru a~implementaci kinematiky SCARA do firmware Klipper.
V bakalářské práci se budu věnovat návrhu ramene a~tiskové hlavy. Dále implementuji kinematiku SCARA do firmware Klipper a~nakonec tiskárnu sestavím a~zkalibruji.
V bakalářské práci jsem realizoval návrh ramene, tiskové hlavy, displeje, držáku na cívku s filamentem.
V rámci teoretické části této bakalářské práce se autor zabýval 3D tiskem, přednostmi 3D tisku a vysvětlil základní principy technologie FFF. Důležitým tématem teoretické části bylo srovnání různých kinematik používaných v oblasti 3D tisku. Autor porovnal jejich výhody a nevýhody.
Tato práce se však věnuje návrhu a konstrukci 3D tiskárny s uspořádáním SCARA. Autor popsal použité komponenty a odůvodnil jejich výběr.
Autor navrhl všechny díly, ze kterých je tiskárna zkonstruována. Výjimku tvoří pouze extruder a vzduchové kanály pro chlazení dílu. Při návrhu autor vycházel z mechanismu použitého u tiskárny x-scara \cite{x-scara}.
Za cíl si kladl její vylepšení a to tak, že navrhne skříň s elektronikou v zadní části tiskárny a nebude přístupná dotyku a zároveň umožní montáž jednotlivých komponent přímo k tiskárně. To umožní společně s madlem její snadný transport v případě potřeby. Dalším hlediskem je i design tiskárny. Auto při návrhu dílů dbal na to, aby byl design tiskárny co nejvíce elegantní. Protože se jedná o experimentální kinematiku autor zvolil průhledný kryt skříně s elektronikou tak, aby byly vidět všechny komponenty a zároveň jejich vzájemné zapojení.
Po konstrukci tiskárny autor nainstaloval operační systém Debian na jednodeskový počítač Raspberry Pi 2b, nainstaloval firmware Klipper a další softwarové komponenty potřebné k řízení a ovládání tiskárny.
V další části práce se autor věnoval dalšímu důležitému cíli práce -- implementace kinematiky do firmware. Implementace zahrnovala implementaci inverzní kinematiky v jazyce C a implementaci přímé kinematiky v jazyce python.
Posledním krokem bylo otestování správné implementace kinematiky ve firmwaru, nastavení tiskárny, kalibrace kroků extruderu, PID kalibrace topného tělesa hotendu. Autor také provedl měření rezonančních frekvencí pomocí akcelerometru.